Reklama
 
Blog | Jakub Mareš

Yakuza II – I válku gangů jde dělat slušně

V září tohoto roku došlo v Japonsku k důležité, ale nepříliš viditelné události – největší syndikát Yakuzy, Yamaguchi-gumi (s někde mezi 25 a 30 tisíci členy), se rozpadl. Třináct ze sedmdesáti dvou skupin tvořících tuto organizaci bylo vyloučeno, pět z toho permanentně, přičemž důvodem byla neposlušnost a příprava vzpoury. O rozpadu samozřejmě syndikát veřejnosti podal informace řádným způsobem – článkem v novinách. Důvodem vzpoury byla nespokojenost se současným bossem syndikátu, Šinobu Tsukasou ze skupiny Kodo-Kai, také známým coby Keniči Šinoda. Ten se bossem syndikátu stal v roce 2005 po odchodu předchozího bosse, Jošinoriho Watanabe (ze skupiny Yamaken-gumi) do důchodu. To velice těžce nesla právě největší a jedna z nejstarších skupin v syndikátu, Yamaken-gumi, vedená Kunio Inouem. Situace se výrazně zhoršila potom co Tsukasa začal svoje vůdcovství využívat výrazně ve prospěch své skupiny a rebelii (dle některých zdrojů) zažehla zpráva, že se chystá odejít do důchodu – ale předat pozici kumicha (kmotra) celého syndikátu jinému členu Kodo-kai, podle jiných zdrojů šlo zase o to, že měl chtít přesunout základnu z Kobe do Nagoji, kde sídlí Kodo-kai. Každopádně se rebelové rozhodli zformovat novou organizaci, Kobe Yamaguchi- gumi, která se považuje za legitimního nástupce původního a pravého syndikátu – dokonce hodlá i nadále používat jeho logo a odznak.

Kodo-kai je poměrně nová organizace, která vznikla v roce 1984 a rychle se přidala k Yamaguchi-gumi, dnes má asi 5000 členů. Kodo-kai se zabývá z velké části finančnictvím, podvody, zčásti lichvou, stavebnictvím a realitami – je specializovaná na zločiny bílých límečků. Zároveň je velice konfrontační vůči policii a ochotně se s ní soudí, což je v Japonsku opět netypické. Vliv na špatné vztahy s policí má i velký podíl korejských členů ve skupině – japonská policie je mimořádně xenofobní. Kodo-kai také má k dispozici špičkové soukromé bezpečnostní agentury a monopol na sexbyznys v Nagoji. Někdy se dopouští i násilí na obyčejných lidech. Dokonce se pokusila zavést tzv. 3 ne, obdobu omerty – nikdo se nesmí přiznat ke zločinům, policie nesmí do úředních budov skupiny, s policií se nesmí kooperovat. To je v Japonsku zcela neslýchané. Japonskou policií je považována za vrcholně nebezpečnou skupinu (boryokudan) a v roce 2009 vyzvala místní policejní složky k jejímu pronásledování. To je jednak díky tomu, že je perspektivní, potom proto že je schopná ohrozit finanční stabilitu a nakonec díky konfrontační povaze a snaze transformovat původní pojetí Yakuzy v něco bližšího západnímu zločinu.

Od té doby co se Kodo-kai povedlo shromáždit dost síly a podpory aby dokázal jeho boss dosáhnout titulu kumicho Yamaguči-gumi (snad i proto, že mnoho gangů mohlo mít dojem, že Yamaken-gumi vládlo už dost dlouho, nebo že její současný kumicho nedosahuje kvalit Watanabeho), postupuje v zásadě dvěma směry: snaží se ovládnout co může dosazováním svých členů na klíčová místa a zavádí pravidla, která jsou prospěšná především pro Kodo-kai a ostatní frakce poškozují, jako např. zákaz prodeje drog. Zároveň nedošlo k očekávanému snížení poplatků za členství v Yamaguchi-gumi, což poškozuje nejvíc ty skupiny, jejichž zisky závisí na vysychajících zdrojích, jako je vyděračství. Rovněž nutil ostatní skupiny kupovat svoje zásoby přímo z velitelství Yamaguchi- gumi za extrémně vysoké ceny a tím pomáhat Kodo-kai prát špinavé peníze. Nejenže tak mnohé skupiny mají obavy ze ztráty zisků a raketového vzestupu Kodo-kai, ale zároveň se obávají, že jejich nový přístup a pravidla snese na Yamaguchi-gumi hněv policie.

Ačkoliv to tak ze zpráv rozhodně nevypadá, v Japonsku pomalu začíná válka gangů. Probíhá potichu a zdvořile – ostatně, právě obava z poškození vztahů s policií byl jeden z hlavních důvodů jejího vzniku. Další důvod relativní tichosti je, že vzhledem k novým zákonům může být boss finančně odpovědný za škody způsobené svými podřízenými. V Japonsku i ty největší války gangů mívají civilní oběti v řádu jednotek (vzhledem k tomu, že celé Japonsko mívá roční počet vražd kolem 30, není ale 8 mrtvých zase tak málo) a mrtvé gangstery policie příliš neřeší.

V tuto chvíli se Yamaguchi-gumi a rebelové přetahují o spojence – rebelové snížili povinný členský příspěvek, který platí skupina, která chce být členem na čtvrtinu až osminu, Šinoda reagoval snížením o čtvrtinu a dary důležitým gangům v hodnotě milionů yenů. Na černém trhu údajně vysoce vzrostla poptávka po zbraních (které jsou v Japonsku zakázané hned několika zákony – je ilegální vlastnit zbraň, je ilegální vlastnit náboje, je ilegální ze zbraně vystřelit – proto členové Yakuzy neumí střílet) a po nájemných vrazích – většinou cizincích. V Naganu byl zavražděn člen Yamagchi-gumi, který chtěl odejít a přidat se k rebelům. K další, důležitější vraždě došlo v prefektuře Mie, kde byl zavražděn boss méně významné skupiny Aio-kai podléhající Yamaguchi-gumi. Došlo k několika rvačkám a do sídla jedné z členských organizací Yamaguchi-gumi najelo auto.

Válka, nebo příprava na válku probíhá za účasti policie – ósacká prefektura se touží zbavit rebelů z Yamaken-kai, ale většina japonské policie vidí hlavní hrozbu v situaci, kdy jsou zdroje Yamaguchi–gumi v rukou policii nepřátelské Kodo– kai. Pokud policie a rebelové začnou spolupracovat, může mít policie rázem data o kriminálních aktivitách bossů Yamaguchi-gumi a rebelové volnou ruku (v určitých hranicích). V současnosti víme o nájezdu ósacké policie proti velitelství Yamaken-gumi.

Jakkoliv jde o významnou událost, většina odborníků nečeká potoky krve v ulicích Kobe nebo Tokia. Zásadní ale bude dopad na budoucnost organizovaného zločinu v Japonsku: obě znepřátelené skupiny mají spojence ve dvou dalších významných syndikátech, Sumiyoshi-kai a Inagawa-kai. Vnitřní třenice způsobené zhoršením ekonomického prostředí a menším zájmem mladých o členství existují i v těchto syndikátech. Může tak dojít k tomu, že uspořádání japonského organizovaného zločinu se začne hroutit a destabilizovat. To bude mít zpětný efekt na japonské hospodářství – jak již bylo řečeno, Yamaguchi-gumi je hospodářsky stejně bohatý a významný aktér jako kterákoliv zaibatsu. Pokud bude válka probíhat především ve finanční a právní rovině, mohou využít jednotlivé frakce úctyhodného množství nashromážděného kompromitujícího materiálu. Není navíc (alespoň pro outsidery) vůbec jasné, které japonské firmy jsou a které nejsou pod kontrolou Yakuzy (např. právě Yamaguchi-gumi je považována za jednoho z největších hráčů na akciovém trhu). Poměrně zjevný je možný negativní efekt na provoz pohostinských zařízení včetně bordelů, ale k čemu může dojít například v zábavním průmyslu nebo na finančních trzích není jasné.

Vzhledem k současnému tristnímu stavu japonské ekonomiky není takový vývoj vůbec žádoucí. Yakuza stále má styky a vliv i v politickém prostředí, ačkoliv daleko menší než mívala – ostatně rodina současného japonského premiéra byla přímo zodpovědná za její vzestup a Šinzo Abe se dodnes čas od času s členem Yakuzy vyfotografuje. Nejzásadnější tlak na politiku ale nemusí přijít od Yakuzy, ale naopak od novinářů nebo politických oponentů, kteří využijí aktuální téma. Boj může urychlit konec Yakuzy jak ji známe – ten politik, který bude proti organizovanému zločinu aktivně bojovat, se nemusí bát, že bude obviněn z nečinnosti. Pokud navíc Yakuza udělá byť jeden velký přešlap, může nakonec dojít i k zatýkání bossů. Ti, kteří přežijí, pak nejspíš ukončí oficiální vztahy s podsvětím a budou se věnovat bohulibým aktivitám ve finančnictví, realitách atp.

Současní bossové se samozřejmě budou pokoušet o to, aby konflikt nepřerostl ve fyzické násilí, které ohrožuje veřejný pořádek víc než je třeba – poslední rebelie která proběhla v roce 2008, skončila poměrně rychle. Povstání tehdy začal boss Goto, který se dopustil nevhodného jednání, jmenovitě několika vražd významných osob včetně starosty Nagasaki. Ten měl být vyloučen a vyhnán, ale pokusil se vzbouřit – nenalezl ale dostatečnou podporu, a tak nakonec odešel do Kambodži. Současný konflikt je ale přece jen větší a rebelie má lepší důvody. Někteří nižší bossové si mohou právě tuto dobu vybrat pro vyřizování účtů – centrum nad nimi nemá perfektní kontrolu. Nebyl by to první konflikt, kdy k něčemu takovému došlo, ale poprvé od roku 1984 je zapojena tak velká část japonského podsvětí.

Těžko říct, zda se bude konflikt odehrávat jen krátkou dobu a poté bude vyřešen, nebo naopak půjde o pomalu probíhající boj, který může trvat třeba 5 let nebo do doby než boss Yamaguchi-gumi umře (není už nejmladší). Z velké části to bude záležet na ochotě dvou organizací jednat – to že si nová organizace ponechala staré logo, ale moc velkou šanci na usmíření nedává. Nakolik je zbytek Yamagchi-gumi loajální svému kumichovi není možné odhadnout – vhodně umístěná dávka kompromitujícího materiálu, úplatku nebo obchodního nátlaku může vyvolat jeho odvolání, po čemž se frakce alespoň částečně usmíří a Yamaguchi-gumi se stane volnější organizací. Pokud přece jen dojde k otevřenému násilí, budou široce použity gangy a vrazi nepocházející z Japonska, což ještě zhorší japonskou xenofobii a rasismus. Otázka je také jak aktivní roli zaujme policie, a jestli budou jednotlivé prefekturální organizace hledět spíš na pokyny z vrchu nebo na své zájmy.

Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama