Pozn.autora – následující článek byl napsán během útoků a krátce po nich. Je možné, že z hlediska pozdějšího vývoje bude obsahovat řadu nepřesností.
V případě IS asi nemá smysl uvažovat zvlášť taktiku a teologii. Taktika je prostředkem uskutečnění teologie, přičemž ale po taktické stránce IS opravdu ví, co dělá. Teologie IS pak umožňuje mladému muži postavit se do role šahída – hrdiny, mučedníka. Podívejte se na západní filmy, ve kterých nějaký vzor bojuje za svobodu, lhostejno zda svoji osobní nebo svobodu ostatních(přičemž svoboda je klíčová západní hodnota, v jejímž jméně je možné kde co). Transponujte na islámskou kulturu a máte hrubý obrys toho, čemu chlapci z IS věří.
Teologii odpovídá i výběr cílů a načasování: několik restaurací, death metalový koncert a fotbalový zápas – místa zábavy, resp. nemorálních západních povyražení. Útok byl načasován na hodinu a den, kdy je vysoká šance, že v takových místech bude hodně lidí. Další pozitivní efekt z hlediska pravděpodobných strategických záměrů (viz níže) je, že se takový útok dotýká pocitu bezpečí normálních lidí daleko víc než útok např. na redakci časopisu. Zároveň se jedná o lehké, nepříliš nebo vůbec střežené cíle. Způsob jakým byly vybírány restaurace, není jasný – možná prostě teroristé zaútočili na místa, která znali, možná obcházeli město a snažili se najít místo, kde je hodně lidí namačkáno na prostoru, ze kterého se bude těžko prchat.
Dva hlavní cíle byly samozřejmě koncert a zápas – role útoků na restaurace pravděpodobně byly tři:
- zmást a ztížit reakci sil zákona provedením vícenásobných útoků a vytvořením situace, kdy není jasné, kde se vlastně střílí a co se děje, která situace vyžaduje nasazení jakých sil atp.
- zůstat v pohybu a provést tolik útoků kolik je jen možné
- vyvolat dojem mnohem většího útoku z propagandistického hlediska
Zajímavá je otázka toho, k čemu byli použiti méně kvalitní členové skupiny (byli-li nějací). Buď mohli provádět právě útoky na restaurace – nemůžou pokazit hlavní útok a naopak od něj mohou odlákat pozornost – nebo mohli být zařazeni do ostatních týmů „pod dohled“. Nejvhodnější varianta je asi druhá – dát každému týmu mladšího a staršího člena, resp. mladší a starší členy. To by znamenalo přítomnost tří „poručíků“ s vůdcovskými schopnostmi, z nichž jeden nebo všichni mohli být zároveň tím, kdo útok naplánoval.
Na stadionu mohl být původní záměr, aby jeden atentátník vstoupil na zápas a potom použil svou výbušnou vestu k vyvolání paniky a nasměrování hord vyděšených fanoušků směrem k východům, kde na ně měli čekat další atentátníci, nejspíš se záměrem vystřílet zásobníky a poté se také odpálit v davu. Vzhledem k přítomnosti prezidenta na stadionu ale probíhaly při vstupu důkladnější kontroly a islamisté byli k dosažení vrcholu svého života donuceni předčasně – dva se rozhodli se odpálit na místě, třetí nejspíš slyšel výbuchy a odešel k blízkému fast foodu, kde se odpálil. Mohli reagovat pružněji, najít jiné cíle – ale nejspíš věděli, že je tlačí čas, neboť ostatní už se každou chvíli odpálí, a možná právě pro tento úkol byli vybráni horší členové skupiny. Z tohoto útoku plyne alespoň jedno zajímavé zjištění – dle pařížského prokurátora Molinse byly výbušniny mizerné kvality, ale zároveň ne takové, že se nedají snadno vyrobit doma. Látka byla zároveň dost těkavá. Nejspíš tedy byly pokoutně vyrobeny na území Francie a útočníci neměli rozsáhlou materiální pomoc zvenčí, ale měli přístup k nějaké síti nebo černému trhu.
V případě koncertu není průběh událostí zatím moc jasný – část následujícího odstavce je čistá spekulace. Jednalo se o tři nebo čtyři útočníky (první zprávy mluvily o čtyřech, pozdější o třech, je snad možné, že jeden utekl nebo se skryl, nebo ho policie zajala a zatím si to nechává pro sebe, ale pravděpodobnější je, že došlo prostě k omylu). Byli údajně vyzbrojení brokovnicemi (ideální pro střelbu zblízka) a/nebo útočnými puškami a sebevražednými vestami. Teroristé se nejspíš (vyšetřování probíhá, toto je spekulace) pokusili obsadit místa, odkud měli přehled, kde se kdo nachází, aby mohli kohokoliv, kdo se pokusí utéct zastřelit. Krátkodobě se jim podařilo vyvolat dojem, že mají „rukojmí“, ale ve skutečnosti nejspíš pouze potřebovali přebít zbraně a sehnat lidi na jedno místo a maximalizovat oběti. Jakmile zjistili, že jim lidé začínají utíkat, začali střílet tak rychle jak to šlo. Později byl údajně jeden z nich postřelen tak, že vybuchl a další dva se odpálili sami.
Divadlo bylo takticky dobře zvoleno – bylo plné, lidi byli příliš namačkáni na sobě. Při pokusu o útěk padali přes sebe, navíc se v takové situaci dost těžko lidem zjišťuje, co se vlastně děje a kterým směrem mají utíkat. Situace tohoto typu taky vytváří skoro nemožný scénář pro zásahovou jednotku, což dává čas na zabití většího počtu lidí – jakákoliv policie obvykle v okamžiku, kdy se začne střílet, zasahuje. Je tomu tak díky kalkulu, který situace vytváří – pokud někdo zastřelí jediné rukojmí, právě spáchal trestný čin závažnější než únos a nemůže čekat milost. Jestliže nemůže čekat milost, nemá žádný důvod ji sám prokazovat, proto je třeba ho zneškodnit. Zajímavý fakt je, že část nebo všichni útočníci neměli masky – tj. ani nepočítali s tím, že by se odtud mohli dostat a pokusit se o útěk ( někdy se podobná opatření používají pro udržení loajality méně ochotných útočníků – „stejně všichni ví, že jsi byl s námi“ – to v tomhle případě ale nejspíš není pravda).
Simultánní útoky vyvolaly v západních pozorovatelích včetně autora první dojem, že se jedná o Al-Kajdu, nejspíš Al-Kajdu na Arabském poloostrově (AQAP), která je v tuto chvíli nejsilnější konkurence IS a podobně jako ostatní teroristické skupiny se zoufale snaží na sebe upozornit kvůli boji o rekruty. Další motiv mohla být kalkulace, že z útoku bude obviňován IS a Západ se ho vydá zničit. Vzhledem k tomu, že už víme, že část bojovníků měla zkušenosti přímo ze Sýrie a tomu že se IS přiznal, se zdá, že tomu tak není. AQAP má v tuto chvíli asi dost starostí i příležitostí v jemenské válce, která je napůl občanská (resp. kmenová) a napůl proxy war mezi Saudy a Iránem. Zároveň IS je vlastně také původně Al-Kajda a tento způsob útoků by jí rovněž měl být vlastní.
Zajímavý je fakt, že ironicky mohly být útoky spuštěny právě protiteroristickými aktivitami bezpečnostních složek: pár dní před útoky proběhla velká akce proti islamistické síti po celé Evropě, při které bylo zatčeno 17 lidí. Jeden z nich byl pašerák zbraní a výbušnin zatčený v Bavorsku, který mohl mít spojení s útočníky. Je možné, že se báli, že jim policie dýchá na záda a provedli tedy útok dříve, než plánovali, nebo je to donutilo se konečně rozhodnout. Další podobně ironický fakt je, že to že se silně zhoršila prostupnost hranic Sýrie/Turecko vedlo k tomu, že náborčí IS se snaží nové rekruty přesvědčit k útokům na domácí půdě – do Sýrie se dostává čím dál hůř.
Co se týče toho, zda byl útok veden z vnějšku a jak byl uspořádán, zatím nevíme. Jako indicie můžeme použít následující faktory:
- Výzbroj. Na výzbroji skupiny nebylo nic zvlášť sofistikovaného. Víme o výbušninách mizerné kvality, nějakých útočných puškách a brokovnicích. Neměli granáty, raketomety nebo jiné hračky, které se mohly např. proti restauracím dost hodit. Nejspíš neměli v tomto ohledu přímou podporu IS nebo jiné podobné organizace.
- Organizační schopnosti a kvalita provedení. Tyto byly profesionální, viz výše.
- Přítomnost falešných syrských pasů naznačuje napojení na černý trh, ale ne nutně přímo na Islámský stát. Syrské pasy jsou nyní dost populární, protože EU přijímá přednostně Syřany.
- Alespoň část útočníků byli Francouzi.
Skoro nejpravděpodobněji (z toho co víme) vypadá následující hypotéza – velitelé útoku byli navrátilci džihádistického turismu oblíbeného u francouzských muslimů, veteráni tamních bojů pověření svými nadřízenými založit buňku v Evropě. K tomu využili jiných mladých muslimů, na které bylo snadné udělat dojem příběhy o hrdinství. Ty vycvičili, vytvořili si napojení na džihádistickou podpůrnou síť a ve vhodný čas provedli útoky. Možná měli, možná neměli spojení na důležitější osoby IS. Pokud ano, nejspíš probíhalo po internetu.
Není jasné, jestli se hlavní postava podílela na útoku. Typicky ale vůdci teroristů na rozdíl od mučedníků příliš po smrti netouží. Na druhou stranu, při útoku musel být alespoň jeden zkušený bojovník, který na mladší džihádisty dohlédl. Je dost možné, že neúspěch u stadionu byl právě důsledkem absence takové figury.